Průlomem v Neffově SF literární dráze byla sbírka Vejce naruby (Ml. fronta 1985). Byla stylově i obsahově nejednotná, ale obsahovala několik velice dobrých povídek, které dodnes patří k tomu nejlepšímu z české SF. Čtenáři ocenili zejména příběhy, v nichž si autor vyzkoušel tvrdý styl a spádný děj: Bílá hůl ráže 7.65 a Největší vodvaz v dějinách svangu. První vypráví o neobvyklé mimozemské invazi, při níž se napadení lidé po přijetí jisté vizuální informace mění v monstra, druhá podává pozoruhodně vykreslený portrét společnosti žijící krvavými sporty a v níž hlavní hybnou silou je generace teenagerů. Z dalších výjimečných povídek můžeme jmenovat Hádanku, Strunu života (časop. MF, 20. 8. 1983) či Strom. Sbírka získala cenu Ludvík jako nejlepší česká SF roku a povídka Největší vodvaz v dějinách svangu jako nejlepší povídka roku.
